Důl založil v r. 1844 Šalomoun Mayer Rothschild, podle kterého dostal důl své jméno. Při hloubení jámy se naráželo na obtížné přírodní podmínky. Pro výskyt tekutých písků a metanu bylo hloubení v letech 1864-1871 několikrát přerušeno. Od r. 1871 bylo hloubení těžní jámy plynulé. Větrání dolů Karolina a Šalomoun zajišťovala větrní jáma Antonín.
V roce 1873 byla zahájena výstavba dělnické kolonie, která byla určena pro dělníky a techniky dolů Šalomoun a Karolina. Tato kolonie měla v roce 1900 celkem 70 domů.
Pravidelná těžba byla zahájena v roce 1879. Na nátlak zastupitelů města se však musela zrušit větrní jáma Antonín a větrání převézt na novou větrní jámu u Dolu umění.
K velké rekonstrukci a modernizaci došlo v roce 1905. Těžní jáma byla prohloubena do konečné hloubky 780 metrů, těžní věž byla nahrazena ocelovou o výšce 36 metrů a do nové těžní budovy byl instalován elektrický těžní stroj s motorem 250kW.
V době hospodářské krize v roce 1931 poklesl zájem o černé uhlí a těžba na Dole Šalomoun se zastavila. V tomto roce byl důl převeden pod správu Dolu Hlubina.
Těžba byla obnovena v roce 1939, kdy se zvýšila předválečná výroba.
Po ukončení 2. světové války byl důl Šalomoun začleněn do n.p. OKD jako důlní závod převážně pro výuku hornických učňů. Za dobu svého trvání vytěžil důl 13,8 mil. tun kvalitního uhlí, které dodával převážně na Koksovnu Karolina.
Pro uvolnění prostranství pro stavbu Frýdlantských mostů a Ústředního autobusového nádraží byla v roce 1973 těžní jáma zasypána a ponechán byl pouze komínek pro pravidelný odběr vzorků plynu. Ocelová těžní věž byla odstřelena v listopadu 1974 za velkého zájmu ostravské veřejnosti.
