Během následujících let a zejména po roce 1985 se ovšem zásadně změnil ekonomický náhled na národní hospodářství, kde byl omezen přísun investičních prostředků na období 1990 – 2005, což mělo negativní dopad na realizaci důlní i povrchové výstavby dle Generelu OKR. Zvláště nepříznivě to ovlivnilo budoucí výstavbu skupinových dolů, realizaci úpravárenského programu, sociální program, modernizaci strojírenské základny atp. Bylo nutno počítat s periodickými aktualizacemi podle momentální situace v národním hospodářství.
V roce 1986 – 87 byla odbornými útvary GŘ OKD (Generální ředitelství Ostravsko-karvinských dolů) ve spolupráci s OKR – RPO, k. p. (Rozvoj a projektování = Báňské projekty) upřesněna prognóza dlouhodobého vývoje důlního subsystému do roku 2010. Na podkladě upřesněných realizačních výstupů Generelu OKR zpracoval OKR – RPO tzv. Rozvojové studie skupinových dolů. Cílem řešení těchto studií bylo odvodit z prognózy Generelu koncepci reálného vývoje tehdejších dolů včetně výstavby dolu Frenštát v souladu se schválenou variantou koncepce rozvoje OKR do roku 2000, kterou zpracovalo GŘ OKD v březnu 1985 na upřesněné objemy revírních těžeb a investiční limity. Rozvojové studie skupinových dolů OKR – RPO, k. p. řešil vždy v několika variantách, které expedoval na přelomu let 1986 – 87. Pro SD Karviná – sever, Karviná – západ a Ostrava po třech variantách.
V přijaté variantě ovšem došlo k zásadní změně v pojetí těžebního a úpravárenského centra. Centrálním těžebním a úpravárenským centrem se měla stát lokalita Dukla ve stejném časovém pojetí jako v původním návrhu včetně společného patra -875 m.
Kapacita odtěžení:
– uhlí max. 9 000 tun/den surové těžby
– kamene max. 300 tun/den z patra -875 m
– kapacita úpravny 8 400 tun/den (po rekonstrukci po roce 2000)
Lokalita Fučík měla zůstat nadále samostatnou těžební jednotkou do vyrubání zásob po úroveň -660 m včetně vydobytí ochranného pilíře jam Ludvík a Pokrok. Případné prodloužení těžby v lokalitě Fučík předpokládalo přerozdělení části zásob ostravského souvrství ze sousedních dolů.
Měrné investiční zatížení odpovídalo věcným potřebám patrové otvírky na dolech Antonín Zápotocký, President Gottwald, Dukla a Julius Fučík včetně přidatných polí Zápotocký a Doubrava. V případě zhodnocení Skupinového dolu Karviná – východ a Karviná – západ společnými ukazateli, mohl být investiční rozvoj obou Skupinových dolů označen jako efektivní s výhradou k výraznému poklesu celkových výnosů a růstu ztráty na 1 t ROTP (Roční odbytová těžba podniková).
Použitá literatura:
OKD koncern GŘ Ostrava, Generel OKR, svazek 2.2 Skupinový Důl Karviná západ, Díl 1
OKD koncern GŘ Ostrava, Generel OKR, svazek 2.2 Skupinový Důl Karviná západ, Díl 2
OKD koncern Ostrava GŘ, kolektiv autorů: Technická ročenka OKR 1987 (1988)
OKD koncern Ostrava GŘ, kolektiv autorů: Technická ročenka OKR 1988 (1989)
Pozn. autora: pro laickou veřejnost uvádím, že veškeré hloubky jsou v absolutním vyjádření bez převodu do relativní hodnoty z toho důvodu, že nadmořská výška jednotlivých lokalit je rozdílná. V případně zájmu o relativní hodnotu hloubky je nutno si vyhledat příslušnou nadmořskou výšku té které lokality např. v mapách a tuto připočíst.
V dalším pokračování – Skupinový důl Karviná – sever.
