V den, kdy havíři celého OKR oslavovali úspěšný hornický rok, byly na dolech prováděny jen nejnutnější práce spojené s údržbou a opravami těžních zařízení.
Bylo tomu tak i na Dole Rudý říjen, kde bylo opravováno narážecí zařízení na 3. patře hlavní vtažné jámy. Při opravách bylo použito otevřeného plamene. Na místě prací se svářecím agregátem byly prostředky pro hašení a kromě dozoru byl přítomen i záchranář.
Po ukončení všech těchto prací bylo pracoviště prohlédnuto a nebyly shledány žádné závady. Po vyfárání všech pracovníků ranní směny byl z provozních důvodů zastaven hlavní ventilátor na jedné z větrních jam.
V odpolední směně byli již v závodě jen strojníci těžních strojů, narážeči, inspekční technik a technik úseku dopravy, který byl pověřen kontrolou míst, jež mohla být ohrožena svařováním a pálením v ranní směně.
Kouře na 4. patře
Při jedné z jízd jámou byly zjištěny kouře na 4. patře. Ihned po zjištění kouřů, tj. v 15.30 hod. se pokusili narážeči zlikvidovat oheň, o němž předpokládali, že je v jámovém komínu v úrovni 4. patra, litím vody z 3. patra do jámy. Jejich zásah nebyl úspěšný.
Z přivolaných jednotek HBZS sfárala jedna četa s velitelem již v 16.00 hodin na místo nehody s úkolem zjistit přesné místo ohně a započít s přímou likvidací. Záloha pro tuto četu byla zpočátku na ohlubni jámy.
Pro případnou likvidaci ohně v jámě litím vody do jámového komínu byly připraveny 2 cisterny na ohlubni.
Přímý zásah
Záchranáři zjistili, že hoří ve spojovacím kanálu, který ústí do jámy asi 8 m nad nárazištěm 4. patra.
Protože kanál nebyl přístupný z lezního oddělení jámy, byly se střechy klece položeny fošny do ústí kanálu. Z náraziště 4. patra byly taženy od rozdělovače, který byl napojen na požární hydrant, 2 útočné proudy a bylo započato s přímým hašením ohně se střechy klece. Záchranáři byli zajištěni záchrannými pásy, které pro tyto případy tvoří součást minimálního vybarvení zasahující jednotky.
Vzhledem k omezenému větrání bylo v jámovém komínu nad 4. patrem a v náraží 4. patra naměřeno 0,01 % CO. Viditelnost nebyla větší než na 10 metrů.
Přímý zásah byl úspěšný a již v 16.30 byl oheň zcela likvidován a četa prošla spojovacím kanálem až do čerpací stanice.
Vzhledem k možnému nebezpečí byly profárány ochozy na 4. patře a také celá jáma od 3. patra až po jámovou tůň. Nikde již nehrozilo žádné nebezpečí.
Po skončení průzkumů byl opět spuštěn hlavní ventilátor a havarijní stav byl ukončen.
Poučení
Nehoda, která byla velmi rychle likvidována a neměla žádné vážné následky, znovu ukazuje, že svařování a vůbec práce s otevřeným ohněm nesmí být nikdy podceňovány, jejich nebezpečí je stále aktuální.
Z prošetřování příčin požáru je zcela jednoznačné, že k iniciaci došlo od rozžhaveného kousku kovu, který z 3. patra spadl do jámy a odrazil se do spojovacího kanálu. Nestačí tedy kontrolovat bezprostřední okolí, ale zejména tam, kde pod místem svařování je větší volná hloubka, prověřit po skončení prací i tyto prostory.
Náš případ znovu potvrzuje, že ani tato kontrola není zcela dostačující, ale že je nutno důsledně prohlížet nebezpečná místa i po celou další předepsanou dobu.
Lze si jen velmi těžko představit účinnou likvidaci podobného požáru v případě, že by okolí jámy nebylo vystrojeno ohnivzdorně, a že by přímo na nárazišti nebyly zabudovány požární hydranty.
Podobné komunikace s jámou musí být samozřejmě uvažovány i v havarijním plánu dolu nejen pro podobné případy, ale i jako přístupová cesta do dalších důlních prostor. Zejména z tohoto důvodu je nutné, aby ústí těchto děl byla přístupna z lezního oddělení jámy.
Úspěch zásahu závisí také na přesné práci dispečerů a inspekčních techniků. Tuto skutečnost nelze podceňovat ani tehdy, když je v dole zastaven provoz. Stejně tak je nutno v neprovozních směnách věnovat pozornost dostatečné pohotovosti záchranářů vlastního závodu.
Požáry v podzemí a zejména jejich úspěšná likvidace je téma, které mě velice zajímá. Je štěstí, že v dnešní době již k požárům takového rozsahu, jaký byl například důlní požár v dole Marie na Březových Horách či v Havířově na Dukle již nedochází. Celkově téma jisker a otevřeného ohně je opravdu aktuální a závažné. Když pomineme, že se v minulosti v dolech kouřilo, tak do současné doby zůstává nebezpečí tvorby jisker při práci samotné. Například při nepřesném úderu kladiva, škrtnutí kladiva o kámen apod… Pokud ale funguje správně větrání a důlní plyny jsou udržovány v bezpečných koncentracích, tak by se zřejmě nemělo nic stát. Děkuji za obsáhlý článek a Zdař Bůh!