Úvod Důlní neštěstí, nehody, havárie Přetržení těžního lana a pád klece do jámy na Dole Prezident Gottwald...

Přetržení těžního lana a pád klece do jámy na Dole Prezident Gottwald v Horní Suché 12. září 1974

5369
1

Výdušná jáma PG II důlního podniku Prezident Gottwald v Horní Suché sloužila pro těžbu hlušiny, dopravu materiálu a jízdu lidí. Stvol jámy o průměru 5 m byl vyztužen tybinky a zdivem. Jáma byla vyhloubena do úrovně 650,3 m. Do jámy byla zaústěna 4 patrová náraziště.

Jáma PG II byla velmi mokrá, a to zvláště pod úrovní sacích kanálů hlavních ventilátorů až do hloubky 300 m, níže již vlhkosti na výztuži ubývalo. Voda se značnou salinitou prosakovala jámovou výztuží a byla zachycována do odvodňovacích žlábků a sváděna do potrubí a jím do sběrné nádrže na 1. patře. Odtud se čerpala na povrch do solivaru, kde se z ní odpařováním získávala známá darkovská sůl. Agresivní voda stékala i po zdivu jámy. Ve značné míře voda přetékala přes žlábky a výdušným větrním proudem byla strhávána do volného prostoru jámy, kde se vytvářela dosti hustá vodní mlha.

K těžení se používal dvoububnový těžní stroj s průměrem bubnu 4000 mm a šířce 1600 mm, poháněný asynchronním elektromotorem o výkonu 1 MW s provozním napětím 6 kV. Osy lanovnic umístěných vedle sebe na těžní věži byly ve výši 30 m nad ohlubní.

Dvouetážové těžní klece o celkové výšce 5,2 m určené pro dopravu 28 osob nebo 4 vozů hlušiny či uhlí měly půdorysnou plochu 2,8 m2 a jednotlivé etáže měly volnou výšku 1,95 m. Klece byly zavěšeny na lanech o průměru 37,5 mm.

Východní těžní klec byla zavěšena na laně vrchním s trojbokými prameny z pozinkovaných drátů. Bylo vyrobeno n. p. Železárny a drátovny v Bohumíně. Naloženo bylo 25. 5. 1974.

Těžní klec v západní zátyni, kde došlo kritického dne k havárii, byla zavěšena na spodním laně, které bylo výrobkem zahraniční firmy Arbed – Falten Guilleaume v Köln – Mülhaimu v SRN. Havarované lano bylo šestipramenné ze silně pozinkovaných drátů a mělo konstrukci 6 <1 + 6 + (6+ 6)+12> + v podle DIN 21 254 a mělo pevnost 102,6 Mp (asi 1,006 MN) při jmenovité pevnosti drátů 180 kp/mm2 (1,765 kN/mm2). Dráty a prameny lana konzervoval výrobce mazadlem Elaskon 20. Na základě úředního ohledání a dokladů o předepsaných zkouškách zkratek lana bylo používání lana povoleno obvodním báňským úřadem podle § 05 139 platných BP do 20. října 1974.

Pro těžní zařízení bylo povoleno zatížení při těžbě čtyřmi vozy hlušiny při vyvážení sjíždějící klece čtyřmi prázdnými vozy, při dopravě materiálu břemenem do hmotnosti 5000 kg při protiváze čtyř prázdných vozů nebo při těžení bez protiváhy břemenem do hmotnosti 3400 kg a konečně při řádné jízdě osob smělo být současně dopravováno 14 osob na jedné etáži, tedy 28 osob v kleci řádně vystrojené. Povolená maximální rychlost při těžbě a řádné jízdě byla 10 m/s.

Dřevěné lepené průvodnice byly v jámovém komínu v dobrém technickém stavu. Jejich rozměr byl 140 x 180 mm. Rohové vedení klece přes náraziště bylo tvořeno konstrukcí z úhelníků a bylo zachyceno na ocelové konstrukcí jámových stolic na jednotlivých nárazištích.

NEHODA

K tragické nehodě došlo dne 12. 9. 1974 v 6 hodin 19 minut v době řádné jízdy při dopravě pracovníků ranní směny do dolu. Jízda, při níž došlo k havárii, byla čtvrtou jízdou od započetí řádné jízdy v 5.50 hodin. Před započetím kritické jízdy připustil narážeč a dohližitel jízdy, aby do spodní etáže klece nastoupilo 21 osob (povolený pobyl 14). Po návěstí k jízdě uvedl strojník těžní stroj do chodu a klec sjížděla rychlostí 10 m/s, zatímco druhá klec, prázdná, vyjížděla ze 4. patra.

Když klec sjela asi 250 m, uslyšel strojník zadunění a na rychloměru zpozoroval nadměrný pokles rychlosti. Proto ihned zastavil chod těžního stroje. Vzápětí telefonoval narážeč z náraziště 38. sloje a sdělil, že klec přejela přes náraží a těžní lano je utrženo. Prázdná klec jedoucí vzhůru zůstala stát podlahou spodní etáže 5 m nad nárazištěm 2. patra.

Těžní klec s lidmi sjela až na nárazníkový rošt ve volné hloubce jámy pod úrovní 4. patra, ačkoliv brzdný mechanismus byl částečně v činnosti.

Při nárazu klece na nárazníkový rošt byla spodní etáž klece značně deformována a ze 34 pracovníků jedoucích v kleci utrpělo 8 smrtelné zranění, 22 bylo těžce zraněných a 4 byli poraněni lehce.

OHLEDÁNÍ PO NEHODĚ

K utržení lana došlo ve 256,5 m od úvazku klece a klec ujela brzděným volným pádem až k nárazníkovému roštu dráhu o délce 390 m.

Počátek stopy po působení nožů záchytového mechanismu klece byl zjištěn v hloubce 232 m pod ohlubní a toto působení bylo souvislé a nepřerušené až do hloubky 334,6 m. Záchyty tedy působily na dráze 102,6 m.

Dále již nebyla stopa pozorována. Utržený konec lana totiž zachytával o jámovou výstroj, a tím napínal mechanismus záchytů, které tak uvolňoval ze záběru. Z tohoto důvodu se lano přetrhlo v jámovém komínu ještě jednou.

Podruhé se stopa po záchytech objevila v jámovém komínu ještě jednou v 550,4 m.

Průvodnice byly po celé délce rozštípané, polámané nebo jinak poškozené či utržené. Pažení lezního oddělení bylo rovněž poškozeno. V místech zaústění nárazišť do jámy byly poškozeny nosníky konstrukce jámových stolic a rohové vedení. Nárazníkový rošt ve volné hloubce byl značně deformován. Nosníky roštu byly utrženy v místech ukotvení.

Havarovaná klec byla zaražena do nárazníkového roštu tak, že vrchní etáž byla podlahou v úrovni nosníků. Vrchní etáž byla deformována jen mírně. Zato spodní etáž byla značně deformována. Boční stěny byly vyhnuty a čela podlahy byla zvednuta téměř až k nosníkům roštu.

Brzdicí průvodnice ve volné hloubce byla rozštípaná. První rozpona nad nárazníkovým roštem byla zcela deformovaná a průvodnice nad ní byla vytržena. Nože záchytů na obou čelech klece a ovládací pákový mechanismus nebyly poškozeny. Válcová pružina záchytového mechanismu byla v odlehčené poloze a nože záchytů byly natočeny do funkční polohy až k zarážce.

PŘÍČINY

Jak prokázalo šetření, bylo příčinou přetržení lana nadměrné snížení nosnosti lana v místě, kde působením hluboké koroze drátů vlivem silně agresivního prostředí v jámě, ale také přímým účinkem agresivní mineralizované vody sodnochloridového typu, která v jámě smáčela lano. V místě pažení byly zjištěny chloridy způsobující korozi drátů i uvnitř konstrukce lana.

Vlivem korozívního účinku byl způsoben takový úbytek nosného průřezu lana, resp. jednotlivých drátů, že došlo v jednom místě k jeho přetržení.

K nerovnoměrnému působení koroze po celé délce lana došlo vlivem nestejného mazání lana. Místa, kde bylo mazivo předčasně setřeno nebo jinak odstraněno, byla napadena místní korozí, zprvu povrchovou, po uvolnění pramenů i vnitřní. Hluboké korozi lana mohlo přispět i málo intenzívní mazání jednotlivých drátů po celé délce i obvodu již pří výrobě u zahraničního výrobce.

Lano se přetrhlo v bezprostřední blízkosti místa, kde byly týden před havárií zjištěny 3 viditelné lomy drátů. Toto místo na laně také odpovídá místu odběhu lana z lanovnice v okamžiku, kdy při odvinování z bubnu těžního stroje lano seběhlo u odtlačného klínu z druhé na první vrstvu závitů či naopak, což vždy bývá doprovázeno mírným rozkmitáním lana. V tomto okamžiku rovněž dochází ke změně rychlostí pohybu, tím ke zpoždění lana i klece, což vyvolává přídavnou dynamickou sílu, která způsobuje zvýšení zatížení lana.

V souvislosti s touto tragickou nehodou bylo zjištěno závažné porušení bezpečnostních předpisů a Instrukce č. 4 pro narážeče u těžních zařízení a dohližitele při řádné jízdě, Instrukcí č. 5 pro pracovníky pověřené prohlídkou a údržbou jam a těžních zařízení. Společným jmenovatelem byla nedůsledná a nekvalitní prohlídka těžních lan. Při zjištění známek poškození lana nebyla ze strany odpovědných pracovníků věnována potřebná pozornost zpřísnění kontrol a dokonce předepsaná šestitýdenní prohlídka těžního lana nebyla před nehodou odpovědným pracovníkem provedena.

1 komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..