Na Dole 1. Máj došlo dne 3. května 1971 k těžkému úrazu údržbáře jámy na náraží 7. patra hlavní výdušné jámy.
Četa údržbářů se dohodla se strojníkem těžního stroje, že při práci (výměně průvodnic) budou používat nouzový signál z klece. Předák zůstal na patře. Když četa dokončila práci v jámě, zatáhla se na nouzový signál do náraží 7. patra. Tam byla klec zastavena jednak nouzovým signálem, jednak návěstím »stůj«, které dal předák z náraží. Signál »stůj« však zablokoval těžní stroj, takže strojník, když později obdržel od osádky signál k jízdě nahoru, nemohl stroj rozjet.
Když se stroj ani po opakovaných dvou signálech nerozjel, vystoupil postižený z dopravní nádoby do náraží. Mezitím se strojník domluvil s narážečem na výjezdním patře, aby mu odblokoval těžní stroj příslušným návěstím. Když se tak stalo, strojník reagoval na původní návěstí z klece a rozjel stroj směrem nahoru. V tom okamžiku vstupoval postižený do klece, byl klecí zachycen a zraněn.
Postižený pracoval v 7. kvalifikační třídě a v jámě pracoval tři a půl roku. Do náraží vystoupil proto, aby se domluvil se strojníkem. Domluva se neuskutečnila, neboť telefon byl obsazen právě hovorem mezi strojníkem a narážečem na výjezdním patře. Hlavní příčinou úrazu byla skutečnost, že pracovníci porušili dohodnutý způsob signalizace se strojníkem.
