Úvod Doly a revíry RD Jeseník Přípravné a dobývací práce na ložisku Horní Město

Přípravné a dobývací práce na ložisku Horní Město

1445
0
Nova-jama-Horni-Mesto

Ložisko bylo rozfáráno třemi patrovými horizonty oblasti jámy Jaromír. Nová jáma byla rozfárána štolou Josef, druhým a třetím patrem. V roce 1967 byla dokončena prorážka 2. patra, vedená od Nové jámy k jámě Jaromír. Tím byla obě rudní ložiska báňsky propojena.

Nadmořské výšky jednotlivých horizontů :

Štola Josef 614 mn. m.
1. patro 630 m n. m.
2. patro 581 mn. m.
3. patro 531 mn. m.

Přípravné a dobývací práce probíhaly na ložisku mezi 1. a 3. patrem na SV od jámy Jaromír. Jednotlivé dobývky byly přístupné z blokových komínů, ražených ze spodního na vyšší patro. Tyto komíny zároveň sloužily k větrání. Ze třetího na druhé patro byly vyraženy (zhruba ve vzdálenosti 100 m od sebe) centrální komíny, které sloužily jako zásoba rubaniny a těžní sypy.

Ložiska nad 1. patrem oblasti jámy Jaromír byla směrem na SV od této jámy vydobyta a na JZ se dokončoval těžební průzkum. V oblasti 1. patra byla nafárána důlní díla a tři staré vytěžené dobývky.

K zajištění těžby při horizontální dopravě bylo používáno k napouštění rudy do vozíků stolových podavačů a lokomotiv BND-15. Objem důlních vozíků byl 0,64 m3, rozchod kolejí 600 mm. Při sypání rubaniny do komínů při ražbách přípravných prací se používaly vozíky s výklopnou korbou. Dlouhý materiál se dopravoval na zvlášť upravených vozících. Pro dopravu materiálu v komínech byly používány zatahovací vrátky WS 103, na těžší kusy plenicí vrátky VPS 118.

Vertikální doprava probíhala při rychlosti klece 4 m/sec, na ohlubni jámy bylo používáno mechanické vyrážení a narážení vozů. Tato kapacita byla schopna pokrýt plánovanou těžbu.

Dobývací práce probíhaly na ložisku mezi 1. a 3. patrem na SV od jámy Jaromír. Jednotlivé dobývky byly přístupné z blokových komínů, ražených ze spodního na vyšší patro. Tyto komíny zároveň sloužily k větrání. Ze třetího na druhé patro byly vyraženy (zhruba ve vzdálenosti 100 m od sebe) centrální komíny, které sloužily jako zásoba rubaniny a těžní sypy.

Zásadně byl dodržován postup dobývání z pole, tj. od okraje dobývacího prostoru ke středu. Vertikální postup shora dolů umožňoval dostatečný předstih horních pater, zároveň i předstih v dobývání nadložních ložisek. Používanými dobývacími metodami bylo dobývání na skládku, otevřená komora a komora – pilíř. Propočtená těžební kapacita zajišťovala plánovanou těžbu 60 kt za rok a s jejím zvyšováním nebylo uvažováno.

K zajištění těžby při horizontální dopravě bylo opět používáno k napouštění rudy do vozíků stolových podavačů a lokomotiv BND – 15. Objem důlních vozíků byl 0,64 m3, rozchod kolejí 600 mm. Při sypání rubaniny do komínů při ražbách přípravných prací se používaly vozíky s výklopnou korbou.

Výhledové se uvažovalo ještě s dobýváním otevřenou komorou z mezipatrových chodeb a s dobýváním úklonnou komorou.

Při ražbách i dobývání se používala běžné dostupná mechanizace, vrtací kladiva VK-25 a teleskopické podpěry, maximální délky vývrtů byly 4 m. Odtěžovalo se škrabákovými vrátky ŠV-20 nebo VŠE-240 a přehazovacími vzduchovými nakladači NL-12V. Chodby byly raženy převážně v profilech CH – 7 /2,2 x 1,6 m), CH – 9 (2,40 x 1,85 m), CH – 11 (2,0 x 2,2 m), např. štola Josef. Hlavní překop v úrovni 3. patra byl ražen v profilu CH – 15 (2,2 x 2,5 m). Komíny o profilu 2,0 x 1,5 m byly raženy klasicky.

Trhací práce se prováděly trhavinou Perunit 20 a elektrickými rozbuškami DEM a DEP.

Přehled těžby z ložiska:

rok tuny % Zn % Pb
1965 3 620 3,04 0,55
1966 10 935 2,92 0,49
1967 28 860 2,76 0,52
1968 60 330 2,73 0,43
1969 60 212 2,30 0,60
1970 45 345 2,19 0,45

Celkem bylo na ložisku vytěženo 209 302 t rudy o průměrné kovnatosti 2,50 % Zn a 0,50 % Pb. Průměrná výrubnost byla 87 % a znečištění 18 %.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..