Úvod Doly a revíry RD Jeseník Štola Hermína v Jakartovicích

Štola Hermína v Jakartovicích

988
0

Základní otvírkové dílo ražené RD Jeseník, kterým mělo být otevřeno ložisko štěpných břidlic. Štola byla vyražena dvojkolejná v profilu 2,5 x 2,3 m, stoupání štoly je 5 ‰. Ražba probíhala převážně v drobách, větší část štoly je bez výztuže, eventuelně se svorníkovou výztuží, v poruchových zónách byla použita TH výztuž a pažinky. Štola byla vybavena kolejnicemi 115/24,5, rozchod 600 mm. Štola měla být propojena komínem K-1300 se starou štolou 0100, ale k tomu již nedošlo.

Štola Hermína není propojena s žádným důlním dílem, její celková délka je 418,2 m, štolový horizont je o cca 29 m pod starou štolou (štola 0100). Břidlice byla v minulosti těžena v šesti jámových lomech, kromě toho bylo ložisko štěpných břidlic těženo hlubinným způsobem (bočním komorováním) se štolou o délce cca 300 m.

Štolou byly zastiženy spodnokarbonské horniny ve flyšovém vývoji moravického souvrství ve smyslu O. Kumpery (1976). Moravické souvrství se plynule vyvíjí z hornobenešovských drob a představuje litologicky složitý, mohutný komplex sedimentů, v němž se střídají v různých rytmech a v různém zastoupení břidlice, prachovce, droby a slepence s tím, že dominantním litologickým typem jsou břidlice. O. Kumpera rozčlenil tento komplex sedimentů na menší jednotky a to na vrstvy bohdanovické, cvilínské, brumovic-ké a vikštejnské. Podle poslední přehledné práce Dvořáka (1994) hornobenešovské souvrství se řadí do tournai až po bázi svrchního visé (360 ~ 340 mil. let), moravické souvrství představuje svrchní visé (340 – 330 mil. let). Nadloží moravických vrstev tvoří hradecké droby, které zpravidla leží na moravických vrstvách velmi ostře. Spodní část hradeckých drob je reprezentována hrubozrnnými zelenošedými až modrošedými drobami anebo drobně až středně zrnitými drobovými slepenci v lavicích okolo jednoho metru, střídající se monotónně s lavicemi zelenavých drob. Vlastní hradecké droby obsahují drobné vložky břidlic, jsou v podstatě bez živců a tím se výrazně odlišují od drob hornobenešovského souvrství. Dominantní drobová a slepencová spodní část hradeckých drob je mocná asi 500 m a pozvolna přechází do svrchní části, reprezentované monotónním střídáním lavic drob s vrstvami vápnitých prachovců nebo jílovců s rostlinnou drtí. Svrchní část hradeckých drob přechází ubýváním písčité složky pozvolna do nadložních kyjovických břidlic, které sahají až do nejnižší goniatitové subzóny namuru A – cca 330 mil. let. Štola byla ražena především v drobovém komplexu.

Ražba štoly probíhala v období červen 1991březen 1992 v rámci geologického průzkumu s cílem ověření směrného a hloubkového vývoje ložiska štěpné břidlice, v minulosti těženého ve svrchní části. V dubnu 1992 byly práce na ražbě štoly přerušeny. Nebyl stanoven ani dobývací prostor, ani CHLÚ.

Likvidace byla definována jako přerušení geologicko-průzkumných prací, prostor u ústí štoly byl oplocen, vstup do štoly byl opatřen uzamykatelnými. V r. 2019 došlo k definitivnímu znepřístupnění štoly zavezením ústí (zakázka Unigeo).

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..