O datu vzniku závodu R II není pochyb. Bylo to dne 1. října 1963, kdy z rozhodnutí tehdejšího vedení n.p. JD Rožná byl rozdělen závod KHB na dva samostatné doly a jedním z nich byl právě důl R II.
Technická charakteristika závodu:
Důlní pole závodu R II bylo původně otevřeno průzkumnou šachticí š. 27 a to v úrovni 1. patra. V rámci rozvoje těžby na ložisku byly v důlním poli závodu R II vyhloubeny tyto jámy:
| jáma | účel | doba hloubení | patro | koneč hl. |
| R 2 | těžební | 1959-63 | 0.-12.p. | 542 m |
| R 3 | těžební | 1962-64 | 0.-18.p. | |
| těžební | 1971-75 | 18.-24.p. | 1200,5 m | |
| R 4 A | větrací | 1966-70 | 7.-18.p | 554 m |
| R 4 B | větrací | 1976-78 | 18.-24.p | 318 m |
V roce 1971 byla od UP – závod IV Nově Město na Moravě převzata jáma Rozsochy, která sloužila jako větrací jáma pro severní část ložiska.
Charakteristika těžních a větracích jam a šachtic v dolovém poli R II
| jáma | výztuž | profil ražená plocha |
těž. věž. výška |
těžní nádoba | těžní stroj | pozn. |
| š.27 | dřevěná věncová | obdélníkový 7,4m2 |
dřevěná – |
1etáž. klec | H-800 | zlikvid. |
| R 2 | dřevěná věncová | obdélníkový 10,95 m2 |
ocelová 19,5 m |
2 etáž. klec | 2B – 3508 | zlikvid. |
| R 3 | litý beton | kruhový 20.4 m2 25.5 m2 |
ocelová 55,5 m |
skipo klec | 2K – 6003 | |
| R 4A | litý beton | kruhový 13,2 m2 | – | – | – | |
| R 4B | litý beton | kruhový 13,4 m2 | – | prohlíd. klec | H – 1200 | |
| Rozsochy | litý beton | kruhový 12,6 m2 | ocelová 19,5 m |
1 etáž klec | 2B-1606 | zlikvid. |
Těžní jáma R 2 otvírala důlní pole počínaje 2. a konče 12. patrem, (tj. 2.,3.,4.,5.,6.,9.,10.,11., a 12. patro).
Těžní jáma R 3 těží důlní pole počínaje 13. patrem a je rozfárána na všech patrech v úseku 13. – 24. patro.
S výjimkou pater 15., 17., 19. a 21., odkud je těžba převedena přesýpacími komíny vždy na nižší patro, jsou všechna patra těžební a mají svoji skipostanici. Všechna uvedená patra jsou vybavena mechanizovanými oběhy s vyklápěcím zařízením vozů do skipostanic nebo přesýpacích komínů.
Větrací jáma Rozsochy je na důlní pole R II napojena 4. a 6. patrem.
Horizontální doprava
Horizontální doprava je kolejová, rozchod kolejových tratí až do úrovně 12. patra je 450 mm. Přeprava rubaniny ve vozech typu JDV o obsahu 0,63 m3. Počínaje 13. patrem níže je rozchod kolejových tratí 600 mm a rubanina je přepravována ve vozech o obsahu 1,0 m3.
Dříve byla strojní doprava zajišťována důlními akumulátorovými lokomotivami typu METALLIST a lokomotivami BND-15 se vznětovými motory. Na spodních horizontech, počínaje 13.p. byly a jsou používány lokomotivy typu BND-30 a DH – 30 D se vznětovými motory.
Kromě přepravy rubaniny a materiálu se na závodě R II od 1.1.1974 provádí strojní doprava lidí na vzdálená pracoviště.
Počet lokomotiv v provozu přesáhl v průběhu let hodnotu 40 ks, když byla doprava provozována současně až na 15ti patrech.
Větrání a klimatizace dolu
Závod R II je začleněn do společného větracího systému se závodem R I.
Vedení důlních děl
Otvírka i příprava důlního pole až do úrovně 12. patra je poznamenána ověřováním jak vhodných systémů ražeb, tak i výztuží důlních děl. Teprve otvírka a příprava pater z jámy R 3 se děje podle předem zpracovaných projektů. Je důsledně uplatněn systém směrných překopů a rozrážek. K vyztužování nově ražených důlních děl se používalo hlavně poddajné ocelové obloukové výztuže typu TH. V období posledních deseti let se stále více prosazují alternativní typy výztuže – svorníková výztuž, stříkaný beton a také narůstá procento důlních děl bez výztuže.
Podobná situace je i u ražeb a vyztužování dobývkových komínů. Je důsledně dodržováno situování komínů v závislosti na geologických podmínkách bud v podloží zóny nebo na podloží. Ve výztuži komínů vysoce převládá použití čtyřdílné kruhové ocelové výztuže. V r. 1977 je do provozu nasazena razicí plošina STH – 5 E.
Dobývací práce
Na tomto úseku důlní činnosti se závod plně podílí na zavádění nových dobývacích metod. V r.1964 je na bloku 1-317 odzkoušeno dobývání mezipatrovým závalem. V r. 1965 se na 2. patře zkouší doprava cizí základky pomocí ejektorů. V r. 1966 se na závodě úspěšně zavádí nová dobývací metoda sestupné lávkování na zával pod umělým stropem, která se stává hlavní dobývací metodou.
S objevením metasomatického typu zrudnění na 19 A zóně vyvstává nutnost nové dobývací metody. Ve spolupráci s odborem řízení výroby a tech. rozvoje je navržena a v r. 1987 odzkoušena nová dobývací metoda ” Dobývání rudních těles z mezipatrových chodeb”. Poprvé se na ložisku Rožná uplatňuje bezzákladkové a bezzávalové dobývání. Po vydobytí rudní substance zůstávají v dobývkových blocích otevřené komory o rozloze několika set m . Tak bylo velmi efektivně vydobyto 14. patro na zóně 19 A a dobývání pokračuje na 15. a 17. patře.
Rozvoj závodu
Zahájení činnosti závodu bylo velmi obtížné. Povrch tehdejšího dolu R II nebyl vybaven příslušným a potřebným objekty. Pro administrativu nového dolu bylo nutno v průběhu několika dnů upravit starou šatnu alespoň na provizorní kanceláře. Důlní dřeviči a tesaři tento úkol realizovali v rekordně krátké době. Současně bylo nutno řídit dva důlní úseky a úsek hloubení jámy R 3. Nastává zhruba desetileté období vyrovnané těžby s postupným přenášením dobývacích prací pod úroveň 12. patra. V této době se budují potřebné povrchové objekty. Od 1.1.1967 je v provozu první samoobslužná lampovna v oblasti.
Od r. 1975 můžeme ve vývoji závodu pozorovat růst těžby uranu. Období vysokých těžeb trvá až do r. 1985. V tomto období se dobývají úseky 4. zóny na 14. a 15. patře. Konec osmdesátých let je poznamenán útlumem těžby uranu a v r. 1991 dosahuje těžba uranu nejnižší úrovně v historii závodu.
Závod Rožná II za období svojí činnosti (1964-1991) realizoval tyto objemy:
– ražba chodeb a překopů 216.444 bm
– ražba komínů 37.146 bm
– hloubení jam 1519 bm
– vydobyto 6 284 262 tun uranové rudy
V současné době je prakticky ukončeno dobývání až do úrovně 13. patra.
Hodnotíme-li personální obsazení, zjišťujeme, že závod měl nejvíce tj. 945 zaměstnanců v roce 1973, 1977-79, nejméně – 519 v roce 1991.
