Petrovická úpadní byla hloubena v letech 1974 až 1975 v celkové délce 758,5 m o úklonu 15 stupňů v profilu TH Z3 s ocelovou výztuži a betonovými pažnicemi.
Rekonstrukce proběhla v letech 1977 až 1978, ve staničení cca 100 až 120 m bylo zřízeno náraží pro vozovou těžbu úpadní na obzor štoly Idy (+415,6 m n.m.) včetně navazujícího prostorového důlního díla (el. rozvodna a strojovna těžního stroje). Současně byl těsně pod ohlubní vyražen větrní sopouch v profilu TH Z1 pod objekt ventilátorovny.
Dílo bylo v původní mapové dokumentaci DZN vedeno jako 82. úpadní, po zprovoznění díla se ujalo označení Petrovická úpadní pro situováni díla na katastru Petrovic. V listopadu roku 1977 byl do Petrovické úpadní proražen překop č. 009 ze štoly Idy a následně zde byla vystřílena a vystrojena strojovna těžního stroje a náraží. Dne 2.4. 1978 byla dokončena montáž elektrického dvoububnového těžního stroje typu 2 B 2009, těžba na úpadní byla povolena 20.4. 1978. Patra úpadní neměla číselné označení.
Mocnost pokryvného útvaru byla v místech ohlubně 0 m, asi 310 m nad patou úpadní v oblasti Petrovic (+249,5 pata úpadní, +560 terén cca 1000 m JZ od Kolčarky na Jestřebích horách. Jednotlivá patra byla na kótě + 415,6 m n.m. tj. těžní patro štoly Idy, na + 249,5 těžní patro na patě úpadní.
V roce 1991 (přesněji 11.7. 1991) byla Petrovická úpadní uzavřena. Uzavření provedla firma Erebos. Původní portál na ohlubní byl zazděn cihelnou zdí tl. 45 cm, větrní sopouch pod ventilátorovnu byl zazděn cihelnou zdí tl. 30 cm. Izolace díla od důlních prostor petrovického revíru provedena betonovou zdí tl. 180 cm ve staničení 134,8 m cca 16 m pod náražím na obzoru štoly Idy.
