Pro dobývání rudných struktur se zrudněním koncentrovaným do větších či menších čoček byla používána metoda dobývání z mezipatrových chodeb, jež spočívala v rozfárání dobývkového bloku systémem mezipatrových chodeb, ověření průběhu zrudnění karotážními vrty a následném výlomu rudných částí výstupkovým dobýváním nebo sestupným lávkováním na zával.
V průběhu let 1980 až 1986 byl na ložisku prozkoumán a k dobývání připraven úsek ložiska s výskytem metasomatického typu zrudnění tvořeného prostorově omezenými rudnými tělesy o mocnosti až patnácti i více metrů. Bylo zřejmé, že tento typ zrudnění nebude možno vydobýt dosud používanými metodami. Nová metoda vycházela z principu dobývání rudních čoček a byla založena na variantním způsobu vydobytí rudných těles otevřenou komorou nebo výstupkovým dobýváním na skládku s rozdělením vydobytých prostor umělým lanovým stropem na úseky max. 12 metrů vysoké.
V roce 1967 se poprvé v historii českého uranového hornictví realizovalo dobývání chudých uranových rud chemickou cestou přímo v podzemí metodou tlakového loužení. Princip metody spočíval v zaplavení předem trhací prací rozpojené rudniny v uzavřeném dobývkovém bloku loužícím roztokem a v cirkulaci roztoku přes technologické zařízení. Odtud byl roztok zbavený rozpuštěného uranu doplněný loužící látkou čerpán zpět do bloku. Při zkušebním dobývání se ověřovalo loužení kyselými i alkalickými roztoky. Kyselé loužení jednoprocentním roztokem H2S04 bylo účinnější, loužení roztokem sody (pH 9-10) zase bezpečnější a levnější. Výtěžnost obou způsobů loužení se pohybovala do 50 %. Metoda tlakového loužení byla realizována v rozsahu ověřovacího provozu na čtyřech dobývkových blocích. Po vyhodnocení ověřovacího provozu se však od další realizace ustoupilo.
Pro úplnost je nutno uvést, že na ložisku byly rovněž druhotně dobývány základky dobývkových bloků, které byly původně v počáteční fázi dobývání vydobyty výstupkovou dobývací metodou s vlastní základkou. Základka v mnoha případech vykazovala těžitelné obsahy uranového zrudnění. Malá část základek byla získána prostým vypuštěním z dobývkových bloků, v naprosté většině byla základka dobývána, protože její zpevnění dosáhlo téměř původní pevnosti zónové výplně. K dobývání se využívalo zejména metody sestupného lávkování na zával pod umělým stropem.
Dý den!
Už několik let píši řediteli Ing.Vinklerovi zájem o práci ve Vaší společnosti.Slíbil práci, až v posledním emailu mi oznámil,že musí vzít lidi z regionu,co mne dost naštvalo.Mohl mi to říct hned na rovinu a ne vkládat mi naděje,které nakonec nesplnil.
Já jsem psal znova o práci, protože v současné době mi končí pracovní poměr,manželka je v invalidním důchodu a dcera studuje.Proto mám eminentní zájem pracovat u Vás.Zkušenosti i vzdělání k tomu mám a pracuji poctivě a precizně.
Děkuji a jsem s pozdravem
Marián Marcinek