Úvod Doly a revíry RD Jeseník Charakteristika důlních děl v Horním Městě

Charakteristika důlních děl v Horním Městě

1558
0

Hlavní patrové překopy na patrech byly jednokolejové s krátkými dvou až tříkolejnými náražími. Většina chodeb byla ražena v profilu 2,2 x 1,6 (CH-7) nebo 2,40 x 1,85 (CH-9). Štola Josef byla ražena v profilu 1,8 x 2,2 (CH-11), hlavní překop v úrovni III. p. byl vyražen v profilu 2,2 x 2,5 (CH-15). Komíny měly profil 2,0 x 1,5 m.

Ložiska 1a, částečně i 1b byla v části nad III. patrem již prakticky vytěžena. Zásoby, která zůstaly netěženy, byly vázány ochrannými pilíři (pilíř jámy Jaromír, silnice, města).

Přípravné práce pro dobývací metodu “na skládku” spočívaly ve vyražení blokových komínu z patra na patro ve vzdálenosti cca 50 m od sebe, těžních a komorových chodeb vzájemně propojených výpustnými komíny, které byly do dobývky nálevkovitě rozšířeny. Vzdálenost těžní a komorové chodby se pohybovala dle mocnosti ložiska v rozmezí 4,5 – 7 m. Výpustní komíny byly zaraženy v osových vzdálenostech 5 – 6 m od sebe.

Velikost bloků se ve velké většině pohybovala v rozmezí 50 x 56 m, nicméně rozměry těžebního bloku byly: délka max. 50 m, šířka max. 6 m, výška max. 50 m. Rozměry pilířů: stropní min. 3 m, mezikomorový min. 4 m, nadchodbový min. 3 m, ztracené 2 x 3 m (horizont. od sebe 10-15 m, vertik. 6-10 m).

Výrubnost vč. pilířů byla 85 % a znečištění vč. pilířů bylo 10 %.

Samotné dobývací práce na bloku se prováděly ve dvou až třech směrných zubech. Výška zubu byla 2 m, délka zabírky 2 – 4 m.

Již v průběhu těžby a prvních bloků bylo nutno opravit původní předpoklad, že tektonika neovlivní nepříznivě vlastní těžbu z dobývek. Již na prvních blocích tato skutečnost podstatně negativně ovlivnila těžbu. V důsledku menší soudržnosti nadloží docházelo k nadměrnému opadávání nadložních hornin. Zpočátku se tento problém řešil kotvením nadloží svorníky s ponecháním ztracených pilířů. Později se však od tohoto upustilo.

Sklad trhavin

Byl umístěn na III. patře, přibližně v polovině vzdálenosti mezi Novou jámou a jámou Jaromír. Větrání bylo zajišťováno průchozím větrním proudem.

Větrní proud byl ze skladu odváděn do výdušné Jámy Jaromír.

Přípustná obložení skladu bylo 10 000 ks rozbušek a 2 000 kg trhavin.

Příruční sklad trhavin na II. p. měl povolené obložení 2000 ks rozbušek a 600 kg trhavin.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..