Štola, jejíž původní název byl Žebrácká štola, byla původně vyražena nestandardním profilem, v rámci geologického průzkumu byla v padesátých letech 20. století vyzmáhána a pokračovalo se v ražbě. Štola byla ražena v profilu 10,5 m2, její délka bez rozrážek činila 878 m, poruchová a zvětralá místa jsou s TH výztuží, zbývající část je zabezpečena svorníky a pletivem. Odvod vody je zajištěn betonovou hrázkou, voda štolou nevytéká – postupně je sváděna na 3. patro a dále do odvodňovací štoly.
Důlní dílo náleželo k ložisku Zlaté Hory – západ, štola byla zaražena v chloritických břidlicích, soustavou důlních děl se štolou souvisejících byla zastižena pestrá škála hornin zlatohorského rudního revíru. Ložisko Zlaté Hory – západ bylo součástí zlatohorského rudního revíru, který je situován v nejsevernější části pruhu, tvořeného devonskými horninami vrbenské skupiny, jehož celkový průběh se postupně mění k severu od směru J Z – SV na téměř S- J a přímo v revíru přechází do směrů JV – SZ až Z – V. Horniny vrbenské skupiny tvoří v revíru složitou antiklinální strukturu, jejíž osa se směrem k JJV ponořuje pod flyšové sedimenty andělskohorského souvrství.
Způsob vyražení: Jedná se o středověké důlní dílo, patrně ze 16. století (první zmínka o štole pochází z r. 1520), bylo vyzmáhané v r. 1954 a po ukončení průzkumu uzavřené, ke znovuotevření štoly došlo v rámci úkolu ZH – revize v r. 1978.
Celková rozloha dobývacího prostoru Zlaté Hory I – západ činila 0,376 km2. DP byl stanoven rozhodnutím Federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství dne 26. 2. 1985.
Vertikálně byl dobývací prostor vymezen mezi povrchem a úrovní 3. těžebního patra (550 m n. m). Do dobývacího prostoru byly zahrnuty části dolových polí Segengottes, Carolus a Freundschaft. Mimo dobývací prostor zůstala část dolové míry Segengottes I a II, Carolus II, III a IV a Freundschaft IIl a celé dolové míry I, II, a IV. Na základě návrhu organizace Rudné doly Příbram s.p., odštěpný závod RD Jeseník byl rozhodnutím OBÚ Brno ze dne 27. dubna 1998 dobývací prostor zrušen. Dobývání ložiska skončilo ke dni 31.12. 1993. Likvidační práce v souladu s útlumovým programem rudného hornictví na základě vydaných povolení OBÚ Brno byly v dole ukončeny k 30.6. 1995 a podmínky v nich stanovené byly splněny.
Důlní dílo je 10 m od ústí uzavřeno železobetonovou zdí na plný profil, zakotvenou do boků štoly, ústí štoly bylo zahrnuto hlušinou. Objem štoly (bez rozrážek) činil cca 9219 m3. Ústí štoly je zahrnuté rubaninou a srovnáno s původním terénem, takže jeho přesná lokalizace je obtížná. Halda je odvezená, prostor haldy je vyrovnán s původním terénem a je osázen sazenicemi stromků., kromě toho zarůstá přirozeně bylinami.
