Důl Měděnec za 24 let své těžební činnosti (přesně od 17. 5. 1968 do 31. 7. 1992, tj. 290 měsíců a 16 dnů) vytěžil celkem 2 672 tis. tun rubaniny o průměrné těžené kovnatosti 35,07 % Fe celkového, což představuje 937 tis. tun kovu Fe. Maximálního ročního množství vytěžené rubaniny, 141 tis. tun, bylo dosaženo roce 1977, průměrná roční těžba rubaniny se však pohybuje kolem 110 tis. tun. Vytěžená surovina pochází z ložisek Měděnec (85 %) a Přísečnice (15 %). Nepatrné množství, kolem 15 tis. tun, bylo dovezeno z odvalů bývalého dolu Václav (Fischer).
Těžená ruda byla až do roku 1981 zpracovávána pouze na kondiční Fe koncentrát (využívaný jako surovina k výrobě surového železa nebo jako zatěžkávadlo pro uhelné úpravny) a štěrk. Od uvedeného roku byl však sortiment výroby významně rozšířen. Od roku 1981 je vyráběna zásypová hmota pro n. p. SONP Kladno, od roku 1982 měděný koncentrát s ekonomicky zajímavými obsahy stříbra a od roku 1988 magnetitové drtě pro těžké stínící betony konstrukcí jaderných reaktorů budované elektrárny Temelín.
Celkem bylo vyrobeno 975 tis. tun koncentrátu železa v průměrné kvalitě 66,7 % Fe celk., což představuje 650 tis. tun kovu. Největší roční množství, 58 tis. tun Fe koncentrátu, bylo vyrobeno v roce 1979, od té doby produkce postupně klesala až na 35 tis. tun v roce 1991 a 24 tis. tun v konečném roce 1992. Na rozdíl od množství měla kvalita koncentrátů stoupající tendenci, přičemž nejvyšší průměrná roční kvalita Fe koncentrátu (68,79 % Fe) byla dosažena v roce 1988.
Měděný koncentrát byl vyráběn z magnetitové rudy obsahující doprovodný chalkopyrit (+ pyrit) od ledna 1982 do konce roku 1990, tzn. 9 let. Za tuto dobu bylo vyrobeno 1 720 tun měděného koncentrátu o průměrném obsahu 18,78 % Cu a 469 g/t Ag, což představuje 323 tun mědi a 807 kg stříbra. Započitatelný obsah stříbra z koncentrátu (obsah snížený o 30 g/t) je 439 g/t, což znamená produkci 752 kg stříbra, které bylo závodu proplaceno odběratelem (Kovohutěmi Krompachy).
Výroba zásypové hmoty pro SONP n. p. Kladno (jedná se o jemně drcený skam s magnetitem) má jen o dva roky delší trvání než zpracovávání doprovodných sulfidů Cu+Ag. Od počátku roku 1981 do konce roku 1991, tzn. za jedenáct let, bylo této hmoty vyrobeno 16 100 tun o kovnatosti 31,0 % Fe celk. Průměrná roční výroba, v závislosti na požadavcích odběratele, se pohybovala kolem 1 500 tun.
Poměrně krátkou dobu, posledních 5 let provozu dolu (od roku 1988 do července roku 1992), zpracovával závod Měděnec část nejkvalitnější železné rudy na speciální magnetitové drtě pro výrobu tzv. “těžkých betonů”. Jediným odběratelem této suroviny byl podnik Výstavba jaderné elektrárny Temelín, který jí za dané období odebral 11 300 tun s průměrným obsahem 47,8 % Fe celkem. Ke komplexnějšímu zhodnocení nerostné suroviny přispěla i produkce 852 tis. tun štěrku odebíraného mnoha organizacemi pro stavební účely.
Snahy pracovníků závodu Měděnec o efektivnější využití zdrojů nerostných surovin a rozšíření sortimentu výroby měly však ještě širší záběr. Od roku 1985 byly dále zpracovávány nízkotavitelné strusky z n. p. VTŽ Chomutov, ze kterých byl získáván plnohodnotný Fe produkt použitelný jako zatěžkávadlo v těžkosuspenzních prádlech dolů a úpraven uhlí v Komořanech. Rovněž byly činěny pokusy se získáváním železných podílů z odpadových popílků tepelných elektráren v Prunéřově a loužence z niklové huti Sereď.
Za specifickou součást výroby lze považovat i geologicko-průzkumné práce hrazené z oborového fondu bývalého GR Rudné bane a magnezitové závody Bratislava nebo ze státního rozpočtu, které závod Měděnec dodavatelsky prováděl. Průměrný roční objem těchto prací za posledních 10 let činnosti dolu dosahoval 2 mil. Kčs.
