O výstavbě nového důlního závodu Měděnec v Krušných horách bylo rozhodnuto ministerstvem hutního průmyslu a rudných dolů (MHD) dne 5. prosince 1958. Důl Měděnec, který se stal jedním ze šesti základních závodů tehdejšího n. p. Železnorudné doly a hrudkovny Ejpovice (ŽDH), byl vybudován k centrálnímu vytěžení magnetitové rudy z lokalit Měděnec a Přísečnice s možností pozdějšího napojení na těžbu ložisek Orpus a Kovářská. Stavební práce byly zahájeny v roce 1960 a formálně zastaveny k 31. prosinci 1968, třebaže některé objekty zůstaly nehotovy. Jejich dokončování se provádělo z podnikových prostředků n. p. ŽDH Ejpovice.
Původně projektovaná kapacita závodu měla dosahovat 200 tis. tun vytěžené rubaniny ročně. Toto množství mělo být zpracováno v úpravně závodu postupem založeným na nízkointenzitní magnetické separaci podrcené a rozemleté suroviny. Podle této koncepce výroby se předpokládaly tyto druhy výrobků:
1. hrubý (tzv. kondiční) koncentrát s obsahem 63 % Fe pro aglomeracj jako vysokopecní vsázka;
2. superkoncentrát s obsahem 69,7 % Fe pro výrobu katalyzátoru, pro syntézu čpavku, pro výrobu elektrod, popřípadě po úpravě jako náhrada zkujňovací rudy;
3. meziprodukt s obsahem Fe 27-30 % jako vsázka pro hrudkovny;
4. odpady ze suché magnetické separace (zrno cca 25 mm) pro stavební účely jako kamenivo (štěrk).
Během výstavby závodu bylo usnesením vlády č. 697 ze dne 14. srpna 1963 uloženo n. p. ŽDH Ejpovice zajistit výrobu magnetitových zatěžkávadel pro uhelné doly. Z tohoto důvodu byl původní investiční úkol přepracováván i doplněn o výrobu těchto zatěžkávadel. Podle změněného sortimentu měl závod Měděnec vyrábět ročně přibližně 50 tis. tun kondičního koncentrátu, nebo 45 tis. tun superkoncentrátu a 35 tis. tun magnetitových zatěžkávadel. Celkový výkon technologického zařízení byl zvýšen na 240 tis. tun vsázky ročně, ovšem s tím, že se do Měděnce bude dovážet 40 tis. tun rudy z lokality Vlastějovice. Likvidací této lokality, nacházející se na Českomoravské vrchovině, v roce 1965 tento záměr odpadl. Stejně tak bylo upuštěno od výroby meziproduktu vzhledem k postupnému zastavování provozu hrudkoven v letech 1964-1967.
Závod Měděnec zahájil výrobu dne 17. května 1968. Současně s těžbou a výrobou probíhaly rekonstrukce a dokončovací práce nově vybudovaného technologického zařízení, na kterém vznikla v záběhovém provozu řada vážných poruch. Vlivem těchto poruch nemohlo být dodáváno potřebné množství zatěžkávadel pro uhelné úpravny v OKR, a proto odběratel ustoupil od svých požadavků, a tím celá výroba kondičního Fe koncentrátu sloužila jako vysokopecní vsázka.
Provozní problémy a neplnění plánovaných ukazatelů byly mimo jiné důvodem k organizačním změnám. Dne 10. července 1969 byl závod Měděnec zrušen a organizačně začleněn jako provoz pod závod Krušná Hora v rámci n. p. Rudné a nerudné doly (RND) Ejpovice, který dnem 20. října 1967 nahradil bývalé ŽDH n. p. Ejpovice. Toto začlenění dolu Měděnec však trvalo pouze do konce roku 1973. Od 1. ledna 1974 byl provoz Měděnec vyčleněn z organizační podřízenosti závodu Krušná Hora a zřízen závod Měděnec jako samostatná výrobní jednotka n. p. RND Ejpovice. Organizační postavení závodu si důl Měděnec zachoval i po jeho delimitaci k n. p. Rudné doly Příbram, která se uskutečnila (z důvodů sdružování výrob s podobnou činností) dne 1. ledna 1977.
