Doly Hlubina byly pokračovatelem historické tradice hlubinného dobývání v severních Čechách, která se odvíjela od osmdesátých let 18. století, kdy začaly první pokusy o hlubinnou těžbu pomocí štol, ražených ve výchozech sloje severočeské hnědouhelné pánve.
Státní podnik Doly Hlubina, Litvínov, vznikl 1. ledna 1991 rozhodnutím č. 148/1990 ministra hospodářství ČSFR ze dne 17.12.1990 č.j. 1646/401. Zakladatelem podniku bylo Federální ministerstvo hospodářství Praha.
Na tento nové založeny státní podnik přešly ke dni 1. ledna 1991 nemovitosti, věci movité, finanční prostředky, majetková práva a závazky, které držel, užíval a s nimiž hospodařil tehdejší státní podnik Severočeské hnědouhelné doly Most, odštěpný závod Doly Hlubina, v rozsahu stanoveném rozhodnutím zakladatele o vyčlenění majetku, práv a povinností ze dne 17. 12. 1990, č.j. 1700/401/90.
Doly a ostatní pracoviště státního podniku Doly Hlubina, Litvínov, byly i před citovanou organizační změnou součástí organizačních celků orientovaných na těžbu a úpravu uhlí v Severočeském hnědouhelném revíru. V poválečném období, od znárodnění uhelného průmyslu až dodnes, prošel organizační vývoj SHR mnoha změnami, z čehož vyplývalo i dřívější rozmanité organizační začlenění dnešních dolů.
Také názvy organizačních celků se měnily. Před znárodněním to byla zejména německá společnost Sudetenländische Bergbau Aktien Gesellschaft, pak národní správa Severočeské hnědouhelné doly v Mostě, pak Severočeské hnědouhelné doly, národní podnik, Most. Od roku 1952 to byl Kombinát SHD, Most a od roku 1958 Sdružení SHD v Mostě. V roce 1965 byly zřízeny oborové podniky a v čele revíru stálo oborové ředitelství v Mostě. Dalším celorevírním nástupcem byl koncern SHD Most a posléze bezprostřední předchůdce polistopadového organizačního stavu, státní podnik SHD Most.
Ještě rozmanitějšími změnami prošla vnitřní organizační struktura Severočeského hnědouhelného revíru. Hlubinné doly, jejichž jediným reprezentantem v SHR byl státní podnik Doly Hlubina, byly postupně součástí různých vnitřních organizačních jednotek. Tento vývoj v vyústil do soustředění hlubinného dobývání v SHR do někdejšího národního podniku (později oborového, pak koncernového) Doly Vítězného února, Záluží.
Ani tato integrace nebyla jednorázová. Národní podnik Doly Vítězného února byl založen k 1.7. 1963 a jeho součástí byly hlubinné doly Vítězný únor Záluží, Pluto Louka, Rudý sever Hamr, Centrum Dolní Jiřetín, Zdeněk Nejedlý Komořany, Kohinoor Mariánské Radčice, Julius III. Kopisty, Mistr Jan Hus Kopisty a Vrbenský Souš.
Mimo to v té době byly další hlubinné doly revíru součástí jiných národních podniků. Např. doly President Gottwald a 1. máj byly součástí n. p. Důl Prezident Gottwald v Hrdlovce. Doly Stalingrad a Svornost vytvářely n. p. Důl Stalingrad, Břežánky. Důl Jaroslav patřil národnímu podniku Důl Dukla, Pozorka. Sérií postupných vnitřních organizačních změn v letech 1963 až 1976 byly všechny hlubinné doly SHR, např. i Důl Jan Žižka v Chomutově, nakonec integrovány do jediného podniku Doly Vítězného února v Záluží. Proces této integrace byl dovršen 1.1. 1976.
Od 1.1.1991 došlo ke změně názvu z bývalého DVÚZ k.p. na Doly Hlubina s. p., po založení Mostecké uhelné společnosti a.s. v roce 1993 se stal podnik Doly Hlubina s.p. divizí MUS a.s., od roku 1994 byl začleněn do MUS a.s. .
V lednu 1996 se započalo s likvidací hlubinných pracovišť Dolu Alexander v Hrdlovce, která byla ukončena v roce 1997.
V rámci útlumu uhelného hornictví bylo rozhodnuto o ukončení těžby na Dole Kohinoor. Pro realizaci útlumového programu byla dne 1.2.2000 ustanovena samostatná akciová společnost Důl Kohinoor a.s. jako dceřiná společnost MUS, a.s.
K 1.7.2001 byl v souvislosti s uzavřením Smlouvy o prodeji části podniku mezi MUS, a.s. a Důl Kohinoor a.s. převeden do společnosti Důl Kohinoor a.s. majetek lokality Ležáky – úsek asanace, od 1.7. 2002 byl do společnosti Důl Kohinoor a.s. včleněn Důl Centrum.
Řádná těžba na Dole Kohinoor byla ukončena k 31.8.2002, celkem bylo vytěženo 52 319 850 tun uhlí.
Uvedený výčet dolů, které byly součástí “DVÚZ” je neúplný. Je opominuto včlenění Dolu Jan Žižka v Chomutově, který byl součástí Dolů Nástup tušimice.
Děkuji za upozornění, již jsem změnu zapracoval. Důl Jan Žižka byl součástí DVÚZ až od 1976, kdy byl vyčleněn z DNT, ve kterém byl od roku 1967.
Vážené dámy a pánové, dobrý den – \\\\\\\\\\\\\\\”Zdař Bůh\\\\\\\\\\\\\\\” Nevěděl jsem do dnešního dne, že Břežánky už neexistují a pravděpodobně ani důl Stalingrad na konci Břežánek, kde jsem roku 1954 – 55 pracoval jako příslušník TP. Rád bych se dověděl něco o osudu tohoto dolu a Břežánek, kde jsem musel trávit své neradostné mládí. Taky bych se rád podíval na nějaké fotky z té doby. Nyní bydlím v Karviné, kde jsem musel posléze pracovat dalších 14 měsíců na dole 1.Máj ve čtvrti Karviná Doly. Vystudoval jsem posléze na ČVUT Praha technickou kybernetiku a pak ještě Moderní metody automatického řízení. Nyní vyučuji angličtinu na VŠ a němčinu a angličtinu na jazykové škole. Nevíte někdo náhodou něco o mé známé z oněch dávných dob ? Jmenovala se Zdena Boušová a pracovala ve Spořitelně v Bílině a studovala dálkově Ekonomickou v Ústí. Děkuji moc a přeji vám všem hezké dny. Ing.Schmucker Antonín – 603 450 559 ingschmu@seznam.cz
Prosím dovoluji si Vás upozornit, že součásti DVŮZ byl také důl Kolumbus v Záluží u Mostu o které zde není zmínka.
Vidíte, a on to byl přímo firemní materiál. Každopádně děkuji za upozornění.
Na dole Kolumbus jsem se učil horničinu druhým rokem.Předtím Kohinoor2 a nakonec Zdeněk Nejedlý.