V r. 1973, po schválení investičního záměru, bylo zahájeno hloubení výdušné jámy Oderský, s cílem dosáhnout větrního spojení touto jámou na 6., 7. a 8. patře do konce 70. let. Tento termín byl v podstatě dodržen a po napojení stávajících důlních děl na jednotlivých patrech na tuto výdušnou jámu bylo docíleno značného zlepšení větrání a klimatických podmínek nejen v tomto důlním poli, ale na celém závodě Svinov (který uskutečňoval hornickou činnost i v části dobývacího prostoru Mariánské Hory). Hloubení jámy bylo ukončeno v roce 1978.
Zmíněná výdušná jámu nebyla ražena v blízkosti původní šachtice bratří Oderských, nýbrž přibližně 1 450 m jihovýchodně (zhruba uprostřed dobývacího prostoru Svinov). Důvodem bylo jednak nevázat ochranným pilířem předpokládané uhelné zásoby v karbonské elevaci (tzv. Oderské kupě), ale také optimálně řešit dopravní a větrní spojení v případě dobývání uhelných zásob z části průzkumného pole Zábřeh.
Na jámě Oderský bylo 4.p. (-119 m), 6. p. (-287 m), 7.p. (-417 m ), 7/8.p (-525m ) a 8. p. (-625 m) pod úrovní moře, na 7. a 8. patře byly rozvodny (8796 a 8889), na 7. patře byl vyražen jižní průzkumný překop do staničení cca 1000 m (ražba ukončena III/1980).
Ražby ochozů byly ukončeny: 4. p. srpen 1979, 8.p. září 1980.
V době propojení jámy na výše uvedených patrech nebyla jáma vystrojena, ani nebyla postavena těžní věž. Ústí jámy bylo zakryto poklopem, pod kterým byly zaústěny kanály pro ventilátory. Zprovoznění jámy (tj. postavení těžní věže, výstroj jámového stvolu se zavěšením dvou třípatrových těžních nádob) bylo dokončeno v roce 1991. Do doby ukončení provozu na DJŠ byla na zmíněném těžním zařízení povolena pouze mimořádná jízda na laně.
