Ložisko Běstvina se nachází cca 20 km jihozápadně od Chrudimi, při západním okraji CHKO Železné hory. Rudní výskyty jsou vázány na systém paralelních žil hlavního směru SZ – JV s úklonem 40° – 60 k SV. Průběh žil je souhlasný s železnohorským zlomem, který odděluje horniny krystalinika od křídových sedimentů.
Důlní průzkum byl zahájen v roce 1971 ražbou štoly, kterou prováděla průzkumná organizace Geoindustria Jihlava. V roce 1973 převzal ložisko k těžbě n. p. Rudné doly Příbram, závod Teplice v Čechách, který prováděl na ložisku těžební a následně i likvidační práce. V r. 2001 se stal správcem ložiska DIAMO, státní podnik odštěpný závod SUL Příbram, od r. 2002 odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka.
Dobývací prostor Běstvina měl rozlohu 0,78 km2, chráněné ložiskové území vzniklo ze zákona v rozsahu a hranicích dobývacího prostoru. V současnosti je DP zrušen.
Ložisko bylo otevřeno na čtyřech horizontech (1. patro – štolový horizont, 2. patro – 50 m, 3. patro -100 m a 4. patro -150 m). Slepá jáma kruhového profilu o průměru 4 m, o celkové hloubce 170 m, byla vyražena z prodlouženého štolového překopu na úroveň 4. patra. Dalšími otvírkovými důlními díly byly větrací komín IK-8 v délce 86 m obdélníkového profilu 4,2 x 2,8 m, větrací komín IK-7 v délce 33 m obdélníkového profilu 2,2 x 3,2 m a větrací vrt do skladu trhavin v délce 86 m o průměru 400 mm.
Východně (cca 0,6 km) od portálu štolového překopu se nachází geologicko-průzkumná jáma Zdena (Javorka) o hloubce cca 40 m, obdélníkového profilu 1,8 x 2,2 m s dřevěnou výztuží. Tato jáma byla vyražena počátkem 60. let 20. století v souvislosti s průzkumem metasomatického zrudnění fluorit-barytové mineralizace vázané na polohy krystalických vápenců.
Na dole Běstvina byla používána pouze dobývací metoda „Sestupné plástování na zával s umělým stropem”, kterou bylo vydobyto celkem 163 247 t rudniny. Zásoby fluorit – barytové suroviny byly převedeny do nebilančních zásob (293 kt fluorit – barytové suroviny).
Veškerá těžební činnost na provoze Běstvina byla ukončena k 31. 3. 1994. Na ukončení těžby bezprostředně navazovala likvidace podzemních prostorů a hlavních důlních děl. Výztuž ani výstroj důlních děl nebyla pleněna. V podzemí byly realizovány pouze nezbytné práce k zajištění vertikálních důlních děl a štolového překopu P-1.
