Historie hornické činnosti a těžby uhlí na Nýřansku (1)
První doklady o existenci člověka v širším okolí obce Nýřany pocházejí z mladší doby kamenné, tzv. neolitu. Počátky této doby se kladou do období...
Uhelný revír v Třemošné a Kaznějově
Šachty v Třemošné a na Kaznějovsku byly převážně majetkem J. D. Starcka. Výborné uhlí se dolovalo na některých místech v Třemošné, kam vycházela nýřanská...
Stručná historie dobývání v západočeském uhelném revíru
Počátky dobývání v západočeském uhelném revíru se zabývá několik autorů, kteří se ve svých závěrech rozcházejí pouze minimálně. František Mareš klade počátky těžby uhlí...
Báňsko-geologická charakteristika území v okolí Nýřan
Katastrální území Nýřany tvoří z geologického hlediska součást plzeňské kamenouhelné pánve.
Bazální karbonská sedimentace začala na rozhraní westfalu C na již stabilizovaném proterozoiku zarovnáním dílčích...
Litické a dobřanské doly
Na Liticku, na Valše a na Dobřansku bylo mnoho šachtiček, které ani nejsou statisticky podchyceny. V této uhelné pánvi těžila zpočátku vrchnost — kníže...
Západočeský báňský akciový spolek
Tento důlní podnik prošel určitým historickým vývojem, než se stal jedním z největších těžařských podniků na Plzeňsku. V roce 1860 byla založena několika těžaři...
Ve Zbůchu u Plzně otevřeli hornické muzeum
Ve Zbůchu na severním Plzeňsku mají nové hornické muzeum. Po pěti letech příprav ho otevřel Hornicko-historický spolek Západočeských uhelných dolů. V muzeu jsou předměty...
Nýřansko-stříbrský revír
Dolování kamenného uhlí v tomto revíru lze položit už do druhé poloviny 18. století. 0 dobývání kamenného uhlí se zmiňuje švédský geolog Ferber, který...
Břaská pánev
Uhelná pánev se rozkládá mezi Stupněm, Vranovicemi a Břasy. Je téměř 3 km dlouhá a 1,5 km široká. Spodní sloj je horší jakosti a...
