Ve Zbůchu u Plzně otevřeli hornické muzeum
Ve Zbůchu na severním Plzeňsku mají nové hornické muzeum. Po pěti letech příprav ho otevřel Hornicko-historický spolek Západočeských uhelných dolů. V muzeu jsou předměty...
Západočeský báňský akciový spolek
Tento důlní podnik prošel určitým historickým vývojem, než se stal jedním z největších těžařských podniků na Plzeňsku. V roce 1860 byla založena několika těžaři...
Litické a dobřanské doly
Na Liticku, na Valše a na Dobřansku bylo mnoho šachtiček, které ani nejsou statisticky podchyceny. V této uhelné pánvi těžila zpočátku vrchnost — kníže...
Malá merklínská pánev
Tato uhelná pánev je oddělena od ostatních pánví na Nýřansku žulovým hřbetem na Holýšovsku. Většina uhelných slojí procházela pod lesem Výtuň, dále pod obcemi...
Radnický uhelný revír
Z historie je známo, že v okolí velkých uhelných pánví se vytvářela největší centra těžkého průmyslu a rozkvétala tam rychle i další výrobní odvětví,...
Uhelný revír v Třemošné a Kaznějově
Šachty v Třemošné a na Kaznějovsku byly převážně majetkem J. D. Starcka. Výborné uhlí se dolovalo na některých místech v Třemošné, kam vycházela nýřanská...
Vejvanovská uhelná pánev
Kamenouhelné doly v této pánvi vlastnili dědici Pistoriovi; zřejmě odkoupili důlní míry od J. D. Starcka, který již dříve na Vejvanovsku těžil. Noví majitelé...
Blatnické těžařstvo na Nýřansku
Blatnické těžařstvo na Nýřansku bylo druhým největším těžařem na Plzeňsku. Vysoká těžba však trvala jen krátkou dobu. V roce 1872 byl vyhlouben největší a...
Chomelská pánev
V Chomli již v minulém století založil důl Ferdinand Vilém Pistorius. Kromě něho tu těžili Čeněk Sutnar, Josef Sutnar a Josef Tunfar, a to...
Němčovická pánev
Tímto názvem je, zejména ve starší literatuře, označován karbon, ležící mezi obcemi Kamenec, Sv. Barbora, Němčovice, Lhotka, Chockov a vodotečí Radnického potoka.
Podle tradovaných údajů...
