Uhelný revír v Třemošné a Kaznějově
Šachty v Třemošné a na Kaznějovsku byly převážně majetkem J. D. Starcka. Výborné uhlí se dolovalo na některých místech v Třemošné, kam vycházela nýřanská...
Důl Obránců míru ve Zbůchu
Na katastrálních územích Zbůch, Úherce u Nýřan, Líně a Červený Újezd u Zbůchu byl vytvořen dobývací prostor Zbůch o výměře cca 930 ha.
V tomto...
Radnický uhelný revír
Z historie je známo, že v okolí velkých uhelných pánví se vytvářela největší centra těžkého průmyslu a rozkvétala tam rychle i další výrobní odvětví,...
Nýřansko-stříbrský revír
Dolování kamenného uhlí v tomto revíru lze položit už do druhé poloviny 18. století. 0 dobývání kamenného uhlí se zmiňuje švédský geolog Ferber, který...
Vejvanovská uhelná pánev
Kamenouhelné doly v této pánvi vlastnili dědici Pistoriovi; zřejmě odkoupili důlní míry od J. D. Starcka, který již dříve na Vejvanovsku těžil. Noví majitelé...
Mirošovský uhelný revír
První zmínka o výskytu uhlí na Mirošovsku pochází z roku 1836. Uhlí bylo nalezeno v lese u svatého Jakuba. Pokus těžit se však nezdařil....
Malá merklínská pánev
Tato uhelná pánev je oddělena od ostatních pánví na Nýřansku žulovým hřbetem na Holýšovsku. Většina uhelných slojí procházela pod lesem Výtuň, dále pod obcemi...
Chomelská pánev
V Chomli již v minulém století založil důl Ferdinand Vilém Pistorius. Kromě něho tu těžili Čeněk Sutnar, Josef Sutnar a Josef Tunfar, a to...
Litické a dobřanské doly
Na Liticku, na Valše a na Dobřansku bylo mnoho šachtiček, které ani nejsou statisticky podchyceny. V této uhelné pánvi těžila zpočátku vrchnost — kníže...
Břaská pánev
Uhelná pánev se rozkládá mezi Stupněm, Vranovicemi a Břasy. Je téměř 3 km dlouhá a 1,5 km široká. Spodní sloj je horší jakosti a...
