V 60. i 70. letech 19. století se intenzivně pokračovalo v hloubení Vojtěšského dolu. Roku 1869 byl důl již hluboký 800 m, v roce 1872 900 m a 8. května 1875 dosáhl tento důl jako první na světě svislé hloubky 1 000 m od ohlubně jámy. Při dosažení světového primátu ve svislé hloubce dolu pracovalo [...]
Staré dušnická štola nazývaná Josefskou dědičnou štolou se v roce 1813 čelbou přiblížila ke staré středověké šachtici na Strachovských vrších, s jejímž hloubením se započalo v roce 1789, avšak následně byla těžba zastavena. Tato stará šachtice byla již v roce 1799 odvodněna, ale s jejím hloubením se tehdy nepokračovalo. Čelba Dědičné štoly v těsné blízkosti [...]
Mocná výplň Strachovské žíly u Jarošovky a i její směrné pokračování k Březovým Horám dalo podnět k založení druhé svislé jámy na této žíle. Jáma byla zaražena 6. července 1820 a byla, podle korunního prince a arcivévody Ferdinanda, který položil základní kámen k výstavbě tohoto dolu, nazvána Ferdinandka (v pramenech uváděn i jako Důl Ferdinand, [...]
Sledování průběhu zrudnění březohorských žil jižním směrem bylo prováděno jednak z dolu Drkolnov, jednak ze Zdabořského dolu. Zdabořský důl byl založen v roce 1857 a od roka 1861 byl vyhlouben na úroveň 2. patra Drkolnovského dolu a tím také na úroveň Dědičné štoly. Z této úrovně — 106,4 m pod povrchem dolu – bylo pokračováno [...]
Nejmladším dolem na Příbramsku na těžbu olověných a zinkových rud kromě dolu Vrančice ve Středočeském plutonu a průzkumného dolu Radětice, byl důl 25. únor v Bohutíně. Důl byl zaražen 1. června 1878 v těsné blízkosti výchozu nejsevernějšího průběhu Klementské žíly. Klementská žíla byla předtím sledována a dobývána od roku 1827 z dolu Štěpán (Štěpánka). Na [...]
WP Cumulus Flash tag cloud by Roy Tanck and Luke Morton requires Flash Player 9 or better.